Lidové názvy: Skořicovník, kafrovník

Historie

V oblastech přirozeného výskytu se jírovec velmi rozmanitě využíval (barvení látek, kvalitní dřevo, bolestivé klouby). Jako léčivou rostlinu jej poprvé popsal Matthioli v 16. století. Roku 1615 jej z Istanbulu přivezl francouzský cestovatel a zasadil v Paříži. V průběhu následujících 100 let se rozšířil po celé Evropě. Kalifornští indiáni drcené plody házeli do jezer a řek, aby tak omámili ryby a mohli je snadněji chytit. Z roku 1896 pochází první zmínka o léčivém účinku na hemoroidy.

Popis

Dospělý kafrovník je 20 až 30, výjimečně i 40 m vysoký, stálezelený strom s mohutným kmenem pokrytým světlou a velmi drsnou vertikálně rozpraskanou borkou, na jehož větvích vyrůstají kožovité listy voskovitého vzhledu. Rozmačkané listy intenzívně voní kafrem. V jarních měsících má strom velké množství drobných bílých květů. Jeho plody jsou tmavé, višním podobné, o průměru asi 1 cm.

V domovině se dožívá velmi vysokého věku; v Japonsku se nacházejí exempláře staré údajně až 1000 let.

Užívané části

Dřevo, listy a kůra stromu obsahují kafrovou silici, která na vzduchu oxiduje a mění se v tuhý surový kafr. Kafrová silice se z přírodního materiálu získává destilací. K její průmyslové výrobě se používalo dřevo a kořeny stromů starých povětšinou 50 až 60 let, případně i listí ze stromů mladších. Ze silice se pak připravuje čistý kafr (Camphora naturalis raffinata). Tento produkt je někdy označován jako „japonský kafr“. V současnosti se tradiční způsob výroby udržel hlavně v Číně a na Tchaj-wanu, a to z důvodu potřeb tamního tradičního léčitelství. V průmyslu se dnes totiž používá zejména tzv. kafr technický, synteticky vyráběný z dostupnějšího pinenu, který je získáván z terpentýnového oleje extrahovaného z jehličnatých rostlin.

Kafr je bezbarvá až bílá vonná hmota, částečně krystalická, obsahující směs terpenických látek. Využití nachází zejména v lékařství a v parfumerii, kde se používá pro přípravu kosmetických a masážních přípravků, parfémů a jemných mýdel. V chemickém průmyslu je pak využíván k výrobě jiných terpenických derivátů, výbušnin, jako změkčovadlo plastických hmot, či jako složka laků a barev. Kafr zbavený safrolu se využívá k výrobě vanilkového a mátového aromatu pro potřeby potravinářského průmyslu.

Kafrovník se též využívá k výsadbě živých plotů, větrolamů a v Číně bývá též vysazován jako stínící dřevina pro ochranu čajovníkových plantáží před přímým sluncem.

Prokázané účinky

V léčitelství se používá kafr, který se usazuje z kafrové silice. Ta je obsažena ve všech částech kafrovníku a získává se destilací.

Obsah kafrové silice ve stromech stoupá se stářím stromů, přičemž nejvyšší je v dolní části kmene. Kafr v nízké koncentraci nanášený na pokožku tiší bolest. Ve vyšších koncentracích pokožku dráždí, ta se prokrvuje, a tak se povzbuzuje krevní oběh. Kromě toho kafr uvolňuje křeče průdušek a zkapalňuje hleny.

Použití

• Při nervových bolestech
• Při naraženinách, pohmožděninách
• Při revmatických bolestech
• Vyvrtnutí
• Při onemocnění dýchacích cest